Srdečně Vás zveme ve středu 24. února v 18:00 hod. na cestopisnou přednášku „Po sobích stezkách zemí Sámů (Laponců)“.
O své cestě po severním Finsku bude poutavě vyprávět Karel Bušta.
Přednáška s názvem Po sobích stezkách zemí Laponců se koná ve středu 24. 2. 2021 od 18. hodin on-line na adrese
https://meet.google.com/ubq-weag-bkk
Těšíme se na viděnou…
Zveme Vás na on-line přednášku REKLAMA NA MANŽELSTVÍ v rámci probíhajícího Národního týdne manželství.
Dnes 10.2.2021 v 18:30 hod.
Mnoho lidí preferuje vztah bez vstupu do manželství. Je manželství přínosné i v dnešní době? Jde o přežitek nebo naopak o nejlepší koření pro vztah? Odpovídat bude Petr Adame, koordinátor Národního týdne manželství.
Tahle doba vysloveně vyžaduje soustředit se na radostné a pozitivní věci. A my doma máme jeden takový zvyk, o který se s vámi dnes podělím.
Možná i vy máte nějaký svůj pěkný recept proti trudomyslnosti … a my budeme rádi, když se s námi o něj třeba podělíte na oplátku.
Takže u nás doma … než jde celá rodina spát, se každý večer pravidelně už několik měsíců společně scházíme a máme takovou hezkou chvíli.
Sdílíme se totiž o „highlights“ dne! Co to znamená?
Každý z nás řekne jeho nejhezčí chvíle dne, který už je za námi. A nemusí to být jen velké záležitosti. Stačí prostě drobnosti. Postupem času jsme dokonce dospěli k tomu, že pro nás mezi highlights jednoznačně patří i ta naše večerní chvilka. Často se u toho i nasmějeme…
No, a není nic lepšího, než jít spát s hezkými myšlenkami. Najednou jsou všechna ta čísla, zprávy, strachy tak nějak daleko.
Schválně! Zkuste to! Už se večer nedívejte na žádné zprávy, komentáře a novinky. Místo toho se sami nebo se svými milými zamyslete, co hezkého jste ten den zažili.
Věřím, když se zastavíte a dáte si na to nějaký čas, že to určitě objevíte. A možná to nebude jedna věc … ale spousta krásných maličkostí.
Moc vám to přeju! Nás to moc baví … a v současné době i drží.
Iva Kyselová
vedoucí DC Adra České Budějovice
Převzato z www.adraceskebudejovice.cz
Srdečně Vás zveme na pondělní online přednášku JAK PŘEŽÍT INFORMAČNÍ CHAOS.
Pondělí 25. ledna 2021 od 18:00 hod.
Přednášející: Tomáš Bojda
Připojení je možné dvěma způsoby:
Těšíme se na virtuální shledanou.
Většinou je pro mě sezení v kabinetu neustálým odpočítáváním minut, které vůbec neutíkají. Ale dnes je to jiné. Poslední školní den před Vánocemi. Z každé třídy se line jiná vánoční písnička, a přesto zní všechny stejně. Veselé cinkání a zvonění, melodie, které s sebou nesou radost a naději.
Sedím, poslouchám Vánoce, usmívám se a začíná mi být krásně. Ale tak nějak jinak krásně. Tak, jak mi bývá jen o Vánocích. Rozlívá se ve mně ten vánoční hřejivý pocit. Znáte ho? To očekávání klidu a myšlenky, že zase na chvíli budou lidé na stejné vlně. Pocit sounáležitosti. Že snad na chvíli zapomeneme na blázinec kolem nás, na to, že se možná s někým na něčem neshodneme, na naše starosti…
Vánoce vnímám intenzivně každý rok, ale rok 2020 bude ještě intenzivnější. Letos ve znamení neskutečného těšení se na celou rodinu, se kterou jsme se poslední dobou nevídali. To, že budeme moct být pár dní konečně zase všichni spolu, bezpečně, je pro mě ten nejkrásnější dárek. Přemýšlím o tom všem a cítím dojetí. Ten druh dojetí, který se občas přelévá až do zvláštního smutku. Mívám to tak, když ve mně něco hodně rezonuje. Melancholici pochopí. ☺Vím, že ne všichni budou moct být spolu tak, jak by chtěli. Myslím na všechny, kteří jsou nemocní a musí být izolovaní.
Asi všichni letos na vlastní kůži pociťují, že Vánoce nejsou o dárcích, ale o tom, být s lidmi, které máme rádi. I když letos budou někteří lidé „spolu“ asi trochu jinak…
Poslouchám písničku Půlnoční a uvědomuju si její text. Víc než kdy předtím. „Beránku náš, stůj při nás.“ Je to zároveň i mé přání vám. Kéž bychom všichni cítili, že na nic nejsme sami. Že je tu někdo, kdo při nás vždycky stojí. Ať už je tma, nebo světlo. Kéž bychom s tímto poselstvím vstupovali do nového roku.
Přeji vám všem krásné Vánoce ♥
Věřím, že navzdory tomu všemu, co je kolem nás, prožijeme krásný a požehnaný vánoční čas se svými nejbližšími. Pojďme společně věřit v naději, že se vše zase vrátí do normálu, nebo alespoň co nejblíže normálu a že rok 2021 bude rokem lepším ♥
Karolína H.
Jelikož se nemůžeme tyto Vánoce setkat osobně, připravujeme vánoční on-line zastavení s duchovním slovem a písněmi.
Srdečně Vás zveme v sobotu 19. prosince v 18:00 hod., kdy spustíme program složený ze živých vstupů a písní z minulých vánočních koncertů.
Srdečně zveme na přednášku o velikánu české i světové historie Janu Ámosi Komenském, který v nepříznivé době a stíhaný těžkými ranami osudu vytvořil dílo inspirující i po 350 letech od jeho smrti. Přednáška bude probíhat opět formou videokonference. Pozvánku můžete přeposlat svým přátelům a známým.
UČITEL NÁRODŮ PO 350 LETECH
• K výročí Jana Amose Komenského
• Poutník bez vlasti a domova
• Inspirující myslitel
• Zdatný spisovatel
• Hluboce věřící člověk
• Principy úspěšného života, které platí i dnes
Pondělí 30. listopadu 2020 od 18:00
Přednášející: Petr Adame
Petr Adame objevil dílo J. A. Komenského již při svých studiích teologie a nechal se jeho radami inspirovat při své dlouholeté práci duchovního a učitele, a to nejen s mladými lidmi. V přednášce nám připomene klíčové momenty ze života JAK a také z jeho díla.
Díky videokonferenci bude možné pokládat otázky, pokud povolíte při spouštění níže uvedeného odkazu používat kameru a mikrofon a vyplníte alespoň své křestní jméno.
Připojení je možné dvěma způsoby:
Těšíme se na virtuální shledanou.
Srdečně zveme na přednášku historické události, která navždy změnila tvář naší země. Přednáška bude probíhát opět formou videokonference. Pozvánku můžete přeposlat svým přátelům a známým.
BÍLÁ HORA A ČERNÉ DNY ČESKÝCH ZEMÍ
Pondělí 9. listopadu 2020 od 18:00
Přednášející: Karel Bušta
Karel Bušta má rád českou historii a dovede o ní poutavě vyprávět. Díky videokonferenci bude možné pokládat otázky, pokud povolíte při spouštění níže uvedeného odkazu používat kameru a mikrofon a vyplníte alespoň své křestní jméno.
Připojení je možné dvěma způsoby:
Těšíme se na virtuální shledanou.
Srdečně zveme na přednášku o Petru Chelčickém, která se bude konat vzhledem k situaci formou videokonference. Pozvánku můžete přeposlat svým přátelům a známým:
O BOJI DUCHOVNÍM
– Záhadný Petr Chelčický
– Vliv Valdenských
– Husitství beze zbraní
– „Pochybení mám o trojím lidu…“
– Duchovním otcem Jednoty bratrské
Pondělí 12. října 2020 od 18:00
Přednášející: Mgr. Luděk Svrček
Náš host se dlouhodobě zajímá o témata české historie a dovede o nich velmi poutavě a aktuálně vyprávět. Díky videokonferenci bude možné pokládat otázky, pokud povolíte při spouštění níže uvedeného odkazu Používat kameru a mikrofon a vyplníte alespoň své křestní jméno.
Připojení je možné dvěma způsoby:
Těšíme se na virtuální shledanou.
Moje práce má své hezké i stinné stránky. Povětšinou by se daly shrnout do následující věty: „Moje práce je krásná práce, protože pracuji s lidmi. Moje práce je hrozná práce, protože pracuji s lidmi.“ S mojí prací je však spojena ještě jedna věc, o které nedokážu říct, jestli je dobrá nebo špatná. Kvůli svojí práci se musím stěhovat. Je mi 27 let a za svůj život bydlím už na 6. místě, v posledních 5 letech jsem se musel kvůli práci stěhovat 3x. V průměru se od svého narození stěhuji každého 4,5 roku. Znám mnoho lidí, pro které by tato jediná informace byla nepřekonatelnou překážkou, kvůli které by moji práci odmítli.
Já sám, teď cca měsíc po posledním stěhování, bych vám asi řekl, že bych se do krabic zase nějakou dobu balit nechtěl. Ani nedokážu spočítat, kolikrát mi lidé v mém okolí během příprav posledního stěhování opakovali to otřepané úsloví: „To radši 2x vyhořet, než se stěhovat.“ Na druhou stranu, když se dívám zpět, stěhování nebylo vždycky tak hrozné. Díky stěhování jsem žil na několika zajímavých místech, poznal jsem díky němu krásná města, kam se rád vracím, a hlavně jsem potkal úžasné lidi, které bych jinak asi nepotkal. Velmi volně by se to možná dalo přirovnat k tomu, proč lidé rádi cestují – poznávají nové lidi, novou kulturu, rozšiřují si obzory. V určitém slova smyslu je asi pravdivé úsloví: „Jiný kraj, jiný mrav…“ Bydlel jsem už ve 4 krajích a myslím, že na tom něco bude.
Krom toho všeho, co popisuji výše, jsem se ve svém přemýšlení dostal k dalšímu zjištění. Stěhování mě nutí dělat to, co bychom jako lidé měli dělat asi mnohem častěji, než se nám líbí. Sednout si k hromadě svých věcí, vzpomínek, událostí – roztřídit je do krabic a udělat si v nich pořádek. Mnohokrát během vybalování jsem se pozastavil nad tím, kolik toho vlastně mám. Spolu s mojí ženou jsme našli věci, které jsme považovali za dávno ztracené, dostali se nám do rukou věci, které jsme nikdy ani nevybalili z krabice a úplně jsme na ně zapomněli. A společně s tím, jak se stěhují moje fyzické věci, se posouvám i já. Něco uvnitř mě je potřeba dát stranou, něco si zase připomenout. To hlavní je, udělat si v sobě pořádek. Až díky stěhování jsem si uvědomil, kolik zbytečných věcí jsem doma měl. Až díky stěhování jsem si uvědomil, kolik malicherných problémů mě trápilo… Byl totiž čas, udělat si v sobě pořádek. A stěhování mě k tomu donutilo.
Možná to je ten důvod, proč se lidé neradi stěhují – nutí je to udělat zásadní změnu, fyzicky před sebou vidí svoji minulost reprezentovanou kupou krabic se svýni věcmi. Moc dobře vím, že často nemám odvahu udělat si v sobě pořádek a prostě nechám věci být. Ve finále možná není špatné, že mě právě stěhování donutí, udělat tlustou čáru a začít znovu… Možná je i teď čas pro každého z nás, udělat si takové malé, mentální stěhování – probrat se kupou zaprášených krabic v naší mysli, roztřídit si je a posunout se dál…
Marek J.
Převzato z https://zasvetlemcb.blogspot.com/
