Mám rád létání
Mk 1:35

Mám rád život. Lidi kolem mne, různé situace a také věci. Dovolím si říct, že mě život baví a umím se z něj radovat. Jednou ze situací, které se mi hodně líbí, je létání ve velkém dopravním letadle. Jsou při tom dvě chvíle, které si nesmírně užívám.

Ten moment, kdy se při odbavení na letišti zbavím těžkého zavazadla a okamžik, kdy se letadlo vznese nad mraky. Bývaly doby, kdy letištní personál nějaké to kilo navíc v kufru nijak zvlášť neřešil. Dnes ho musíte mít dobře zvážený s tolerancí maximálně jednoho kilogramu. Jinak platíte příplatek, a to nemalý. Je to vždy úleva, když se vejdu do limitu.

A pak už jen čekání, než přistaví letadlo, uklidí ho, doplní palivo a jídlo, naloží zavazadla a já se mohu konečně posadit na své místo. Následuje čekání na vzlet a vystoupání do letové hladiny. Tehdy přichází druhá chvíle nesmírné úlevy. Tam nahoře obvykle svítí sluníčko (pokud to zrovna není noční let), dole pod námi je čistá, bílá peřina mraků a žádné starosti. Vše pod tím, déšť a plískanice, zůstanou dole pod mraky.

Tyto dva momenty mi připomínají něco, co potřebuji prožít každý den ráno a večer. Myslím v přeneseném slova smyslu. V Bibli je několik zpráv o lidech, kteří žili před mnoha lety a prožívali každý den zbavení se zátěže a vystoupání nad mraky.

Jeden příklad za všechny. Evangelista Marek napsal o Ježíši: Ráno vstal Ježíš ještě před svítáním a odešel na osamělé místo, kde se mohl v klidu modlit.

Létání a s ním spojené dva momenty, které jsem popsal výše, mi připomínají ranní a večerní modlitbu. Skvělá chvíle, kdy se mohu zbavit zátěže, vylétnout nad mraky a dívat se na zem z ptačí perspektivy. Tam se všechny starosti a problémy zdají být jaksi menší a nepatrnější.

Petr Adame